Volby do zastupitelstev obcí (tzv. komunální volby)

Volby do Zastupitelstva města Brna a zastupitelstev jeho městských částí se uskuteční ve dnech 15. a 16. října 2010. Volby do Senátu Parlamentu České republiky se v Městské části Brno – Starý Lískovec nekonají.

V příloze tohoto článku si můžete přečíst, že od posledních voleb (do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR) se čísla volebních okrsků a jejich sídla nezměnila. Rovněž rozdělení ulic do jednotlivých okrsků zůstalo nezměněno.

Pro každé ze zastupitelstev (Zastupitelstvo města Brna a pro Zastupitelstvo městské části Brno – Starý Lískovec) bude vytištěn v souladu s ustanovením zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně a doplnění některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů jeden společný hlasovací lístek. Kandidáti každé volební strany budou uvedeni v samostatných zarámovaných sloupcích. Hlasovací lístek může být oboustranný.

Jak hlasovat při komunálních volbách

Základním principem je, že počet hlasů pro stranu je součtem hlasů pro její kandidáty. Přednostní (preferenční) hlasy ve formě, jak jsou známy např. z voleb Poslanecké sněmovny, v komunálních volbách neexistují. Voliči dávají hlasy jednotlivým kandidátům a platí pětiprocentní práh pro vstup do zastupitelstva pro celou volební stranu.

Každý volič má tolik hlasů, kolik se volí členů zastupitelstva. Počet členů zastupitelstva je uveden v záhlaví hlasovacího lístku. Volič může uplatnit všechny své hlasy, jen několik z nich nebo žádný. Hlasy se započítávají jednotlivým platným kandidátům podle následujících pravidel:

§ Volič označí jednu volební stranu a nic jiného. Hlasuje tedy pro všechny kandidáty této strany od prvního po posledního. Strana jako taková získává v podmínkách MČ Brno – Starý Lískovec 21 hlasů, což je důležité pro překročení již zmíněné pětiprocentní hranice. Má-li strana méně kandidátů než 21, získává jenom tolik hlasů, kolik je kandidátů. Zbývající hlasy může volič použít, viz dále.

§ Volič označí jednu volební stranu a jednotlivě další kandidáty jiné strany – jiných stran: při tomto způsobu úpravy hlasovacího lístku se při sčítání nejprve započtou hlasy jednotlivě označeným kandidátům. Označená volební strana pak obdrží zbývající hlasy do 21, které budou připsány kandidátům v pořadí od shora dolů. V případě, že volič označí 21 kandidátů mimo označenou stranu, pak logicky žádný z kandidátů označené strany nezískává hlas.

§ Volič označí pouze jednotlivé kandidáty (a nikoliv volební stranu) ať ze stejné volební strany či různých volebních stran: hlas se započte každému jednotlivě označenému kandidátu. Nesmí však být označen větší počet kandidátů, než je 21.

§ Při označení volební strany se k případnému označení jejích vlastních jednotlivých kandidátů (preferencí) nepřihlíží.

převzato od ČSÚ Praha, upraveno -nov-