STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO

133. ZÁKON

ze dne 25. března 2020

o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními

při epidemii v roce 2020

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

Mimořádná opatření při epidemii

(1) Mimořádným opatřením při epidemii se pro

účely tohoto zákona rozumí krizové opatření přijaté

vládou České republiky v době nouzového stavu

v roce 2020 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti

s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako

SARS CoV-2/ a mimořádné opatření vydané v roce

2020 Ministerstvem zdravotnictví na základě § 69

odst. 1 písm. i), § 69 odst. 2 a § 80 odst. 1 písm. g)

zákona o ochraně veřejného zdraví a o změně některých

souvisejících zákonů k ochraně obyvatelstva

a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění

COVID-19 způsobené novým koronavirem, která se

týkají zákazu osobní přítomnosti dětí, žáků a studentů

v zařízeních a školách, jejichž uzavření je důvodem

vzniku nároku na ošetřovné nebo nároku na

služební volno s poskytnutím služebního příjmu.

(2) Nároky podle tohoto zákona vznikají jen

v době platnosti mimořádného opatření při epidemii.

(3) Tento zákon se použije na právní vztahy,

které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem

Evropské unie v oblasti sociálního zabezpečení1).

§ 2

(1) Za nařízení příslušného orgánu o uzavření

zařízení určeného pro děti předškolního věku podle

§ 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském

pojištění nebo podle § 70 odst. 2 písm. f) bodu 1

zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních

sborů se považuje též rozhodnutí zřizovatele

zařízení o uzavření tohoto zařízení, pokud bylo učiněno

v přímé souvislosti s mimořádným opatřením

při epidemii.

(2) Zařízením podle § 39 odst. 1 písm. b)

bodů 1 a 2 zákona o nemocenském pojištění nebo

podle § 70 odst. 2 písm. f) bodů 1 a 2 zákona o služebním

poměru příslušníků bezpečnostních sborů se

rozumí též zařízení určené pro péči o osoby, které

jsou závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni

I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách.

§ 3

(1) Nárok na ošetřovné má též zaměstnanec,

který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu

péče o osobu ve věku nad 10 let, která je umístěna

v zařízení uvedeném v § 2 odst. 2, pokud toto

zařízení bylo uzavřeno na základě mimořádného

opatření při epidemii.

(2) Nárok na ošetřovné má též zaměstnanec,

který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu

péče o dítě ve věku od 10 let, které nedovršilo

13 let věku, pokud jsou splněny podmínky uvedené

v § 39 odst. 1 písm. b) bodě 1 nebo 2 zákona o nemocenském

pojištění, nebo z důvodu péče o nezaopatřené

dítě, které je závislé na pomoci jiné osoby

aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních

službách a nemůže navštěvovat školu z důvodu

jejího uzavření na základě mimořádného opa-

Strana 1074 Sbírka zákonů č. 133 / 2020 Částka 48

1) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů

sociálního zabezpečení, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září

2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení,

v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se

rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které

se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.

tření při epidemii. Nezaopatřenost dítěte se posuzuje

podle zákona o důchodovém pojištění.

(3) Pro nárok na ošetřovné podle odstavců 1 a 2

platí jinak zákon o nemocenském pojištění.

§ 4

(1) Podpůrčí doba u ošetřovného se prodlužuje

o dobu, po kterou trvalo uzavření zařízení nebo

školy z důvodu mimořádného opatření při epidemii.

(2) Podle odstavce 1 se postupuje i v případě, že

podpůrčí doba uplynula přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona.

(3) V rámci podpůrčí doby stanovené podle odstavce

1 je možné vystřídání podle § 39 odst. 4 věty

první zákona o nemocenském pojištění i vícekrát,

přičemž vystřídání není možné v jednom kalendářním

dnu; podmínky nároku na ošetřovné a rozhodné

období se přitom u každého oprávněného posuzují

ke dni prvního převzetí péče. V případě vystřídání

podle věty první se ošetřovné vyplácí každému

oprávněnému za jednotlivé kalendářní měsíce, a to

za dny jeho péče vykázané na předepsaném tiskopisu;

na tomto tiskopisu se uvádějí též dny, v nichž

o dítě (osobu) pečoval druhý oprávněný.

(4) Při výplatě ošetřovného za dobu podpůrčí

doby prodloužené podle odstavce 1 se postupuje obdobně

podle § 110 odst. 3 zákona o nemocenském

pojištění, pokud se nestanoví jinak v odstavci 3.

§ 5

(1) Nárok na služební volno s poskytnutím služebního

příjmu podle § 71 odst. 2 zákona o služebním

poměru příslušníků bezpečnostních sborů má

též příslušník bezpečnostního sboru, který nemůže

vykonávat službu z důvodu péče o dítě ve věku od

10 let, které nedovršilo 13 let věku, pokud bylo uzavřeno

zařízení nebo škola na základě mimořádného

opatření při epidemii.

(2) Nárok na služební volno s poskytnutím služebního

příjmu podle § 71 odst. 2 zákona o služebním

poměru příslušníků bezpečnostních sborů má

též příslušník bezpečnostního sboru, který nemůže

vykonávat službu z důvodu péče o osobu ve věku

nad 10 let, která je umístěna v zařízení uvedeném

v § 2 odst. 2, pokud toto zařízení bylo uzavřeno

na základě mimořádného opatření při epidemii.

(3) Doba služebního volna s poskytnutím služebního

příjmu podle § 71 odst. 2 zákona o služebním

poměru příslušníků bezpečnostních sborů se

prodlužuje o dobu, po kterou trvalo uzavření zařízení

nebo školy z důvodu mimořádného opatření při

epidemii; stejně se postupuje i v případě, že služební

volno bylo již ze stejného důvodu vyčerpáno přede

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 6

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Vondráček v. r.

Zeman v. r.

Babiš v. r.

Částka 48 Sbírka zákonů č. 133 / 2020 Strana 1075

134

ZÁKON

ze dne 25. března 2020,

kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění,

ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

V zákoně č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné

zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993

Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb.,

zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona

č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona

č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona

č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona

č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona

č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona

č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona

č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona

č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona

č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona

č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona

č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona

č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona

č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona

č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona

č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona

č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona

č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona

č. 138/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona

č. 329/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona

č. 458/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona

č. 500/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného

opatření Senátu č. 342/2013 Sb., zákonného opatření

Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona

č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona

č. 200/2015 Sb., zákona č. 145/2017 Sb., zákona

č. 183/2017 Sb. a zákona č. 297/2017 Sb., se za

§ 28b vkládá nový § 28c, který zní:

㤠28c

(1) Lhůta pro podání přehledu podle § 24

odst. 2 stanovená osobám samostatně výdělečně činným

v § 24 odst. 2 se pro podání tohoto přehledu za

rok 2019 nepoužije. Přehled podle § 24 odst. 2 za

rok 2019 je osoba samostatně výdělečně činná povinna

předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých

byla v tomto období pojištěna, nejpozději

do 3. srpna 2020.

(2) Pro penále, které je příslušenstvím pojistného

nebo zálohy na pojistné za období od začátku

března 2020 do konce srpna 2020, se do 21. září

2020 § 18 odst. 1 nepoužije. Penále za pojistné nebo

za zálohu na pojistné podle věty první, které nebyly

zaplaceny v období podle věty první, vzniká nejdříve

od 22. září 2020.

(3) Zálohu na pojistné do výše pojistného vypočítaného

z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího

základu podle § 3a za období od začátku

března 2020 do konce srpna 2020 osoba samostatně

výdělečně činná neplatí.

(4) Osoba samostatně výdělečně činná, jejíž záloha

na pojistné v období podle odstavce 3 je vyšší

než výše pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny

minimálního vyměřovacího základu podle § 3a, je

povinna zaplatit pouze rozdíl mezi výší zálohy na

pojistné a výší pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny

minimálního vyměřovacího základu podle

§ 3a.

(5) Pojistné, které by osoba samostatně výdělečně

činná byla povinna platit formou záloh podle

odstavce 4 za období od začátku března 2020 do

konce srpna 2020, lze zaplatit až formou doplatku

pojistného, a to nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém

byl, popřípadě měl být podán přehled podle

§ 24 odst. 2 za rok 2020. Postupuje-li osoba samostatně

výdělečně činná podle věty první, ustanovení

§ 7 odst. 2 se pro zálohy na pojistné v období podle

věty první v roce 2020 nepoužije.

(6) Záloha na pojistné, kterou by zaplatila za

období od března 2020 do srpna 2020 osoba samostatně

výdělečně činná, se považuje za zaplacenou do

výše pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny

Strana 1076 Sbírka zákonů č. 134 / 2020 Částka 48

minimálního vyměřovacího základu podle § 3a

odst. 2.

(7) Provedla-li osoba samostatně výdělečně

činná platbu zálohy na pojistné za měsíc březen

2020, považuje se tato záloha za zálohu za měsíc září

2020.“.

Čl. II

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Vondráček v. r.

Zeman v. r.

Babiš v. r.

Částka 48 Sbírka zákonů č. 134 / 2020 Strana 1077

135

ZÁKON

ze dne 25. března 2020

o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování

ve školním roce 2019/2020

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÉ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje zvláštní pravidla pro přijímání

ke vzdělávání ve střední škole a ukončování

středního vzdělávání ve školním roce 2019/2020 a na

ně navazující náhradní nebo opravné zkoušky a další

související otázky.

ČÁST DRUHÁ

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ

§ 2

(1) O přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední

škole rozhoduje ředitel této školy.

(2) Jednotná přijímací zkouška do prvního ročníku

oboru středního vzdělání proběhne nejdříve

14 dnů po obnovení možnosti osobní přítomnosti

žáků na středních školách.

(3) Jednotná přijímací zkouška se koná v případech,

které stanoví školský zákon.

(4) Termín konání jednotné přijímací zkoušky

stanoví a zveřejní na svých internetových stránkách

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále

jen „ministerstvo“).

§ 3

Přijímacího řízení podle tohoto zákona se

účastní uchazeč, který v souladu se školským zákonem

podal přihlášku ke vzdělávání ve střední škole

pro školní rok 2020/2021.

§ 4

V platnosti zůstávají

a) jednotná kritéria přijímání do oboru vzdělání

a formy vzdělávání a způsob hodnocení jejich

splnění,

b) předpokládaný počet přijímaných uchazečů do

oboru vzdělání a formy vzdělávání,

c) školní přijímací zkouška a

d) jednotná kritéria a předpokládané počty přijímaných

uchazečů pro přijímání ke vzdělávání

v různých zaměřeních školního vzdělávacího

programu,

stanovené ředitelem podle § 60 školského zákona.

§ 5

Obsah a forma přijímací zkoušky odpovídá

rámcovému vzdělávacímu programu pro základní

vzdělávání. Jednotná přijímací zkouška se skládá z písemného

testu ze vzdělávacího oboru Český jazyk

a literatura a písemného testu ze vzdělávacího oboru

Matematika a její aplikace. Konkrétní obsah a formu

školní přijímací zkoušky stanovuje ředitel školy.

§ 6

Jednotnou přijímací zkoušku koná uchazeč

pouze jednou, a to ve škole uvedené na přihlášce

v prvním pořadí. Školní přijímací zkoušku koná

uchazeč na každé škole uvedené v přihlášce, pokud

je součástí přijímacího řízení, pouze jednou. Uchazeč,

který se hlásí na obor vzdělání Gymnázium se

sportovní přípravou, koná jednotnou přijímací

zkoušku na této škole.

§ 7

(1) Pokud ředitel školy stanovil v rámci vyhlášených

kritérií školní přijímací zkoušku, vyhlásí

nové 2 termíny jejího konání v návaznosti na řádný

Strana 1078 Sbírka zákonů č. 135 / 2020 Částka 48

termín jednotné přijímací zkoušky vyhlášený ministerstvem.

(2) Nejzazší termín pro konání druhého termínu

školní přijímací zkoušky je den konání jednotné

přijímací zkoušky. Nejzazší termín pro konání

náhradního termínu pro konání školní přijímací

zkoušky je den konání náhradního termínu jednotné

přijímací zkoušky.

(3) Pozvánku ke školní přijímací zkoušce zašle

ředitel školy uchazeči nejpozději 5 pracovních dnů

před termínem konání této zkoušky a současně ji

zveřejní na internetových stránkách školy.

§ 8

Uchazeč, který se pro vážné důvody k řádnému

termínu přijímací zkoušky nedostavil a svoji neúčast

písemně omluvil nejpozději do 3 dnů řediteli školy,

ve které ji měl konat, koná zkoušku v náhradním

termínu. V tomto náhradním termínu koná zkoušku

i nezletilý uchazeč a uchazeč s nařízenou ústavní výchovou

nebo uloženou ochrannou výchovou, který

se pro vážné důvody k řádnému termínu přijímací

zkoušky nedostavil a jeho neúčast omluvil písemně

nejpozději do 3 dnů řediteli školy zákonný zástupce

tohoto uchazeče, popřípadě ředitel příslušného školského

zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo

ochranné výchovy.

§ 9

Náhradní termín jednotné přijímací zkoušky

stanoví a zveřejní na svých internetových stránkách

ministerstvo. Náhradní termín školní přijímací

zkoušky stanoví uchazeči ředitel školy. Stejný termín

pro konání přijímací zkoušky v jiném oboru

vzdělání nebo jiné škole není důvodem stanovení náhradního

termínu konání zkoušky.

§ 10

Další kola přijímacího řízení se konají podle

školského zákona.

§ 11

Osoba, na kterou se vztahuje § 20 odst. 4 školského

zákona, nekoná na žádost jednotnou přijímací

zkoušku ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura.

Povinnost školy ověřit rozhovorem znalost

českého jazyka, která je nezbytná pro vzdělávání

v daném oboru vzdělání, není dotčena.

§ 12

Pravidla pro úpravu podmínek přijímání ke

vzdělávání uchazečů se speciálními vzdělávacími potřebami

podle školského zákona se použijí obdobně.

§ 13

Škola převede záznamové archy jednotné přijímací

zkoušky do elektronické podoby a odešle je

Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále jen

„Centrum“) prostřednictvím informačního systému

Centra v den konání jednotné přijímací zkoušky.

Hodnocení výsledků testů jednotné přijímací

zkoušky zajišťuje Centrum. Centrum zpřístupní do

7 kalendářních dní po řádném termínu jednotné přijímací

zkoušky hodnocení uchazeče příslušné střední

škole, na níž se uchazeč hlásí k přijetí do prvního

ročníku středního vzdělávání; v případě náhradního

termínu Centrum zpřístupní hodnocení uchazeče

do 3 kalendářních dní.

§ 14

Ředitel školy hodnotí splnění kritérií přijímacího

řízení uchazečem podle

a) hodnocení na vysvědčeních z předchozího

vzdělávání,

b) výsledků jednotné přijímací zkoušky, pokud je

součástí přijímacího řízení,

c) výsledků školní přijímací zkoušky, je-li stanovena,

d) případně dalších skutečností, které osvědčují

vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče.

§ 15

(1) Hodnocení jednotné přijímací zkoušky se

na celkovém hodnocení splnění kritérií přijímacího

řízení uchazečem podílí nejméně 60 %; v případě

přijímacího řízení do oboru vzdělání Gymnázium

se sportovní přípravou nejméně 40 %.

(2) Další hodnocení splnění kritérií stanoví ředitel

školy.

(3) Podle výsledků dosažených jednotlivými

uchazeči při přijímacím řízení stanoví ředitel školy

Částka 48 Sbírka zákonů č. 135 / 2020 Strana 1079

jejich pořadí. U uchazeče, který nekoná zkoušku

z českého jazyka, vytváří ředitel redukované hodnocení.

Pokud splní kritéria přijímacího řízení více

uchazečů, než kolik lze přijmout, rozhoduje jejich

pořadí podle výsledků hodnocení kritérií přijímacího

řízení.

§ 16

Ředitel školy ukončí hodnocení přijímacího řízení

a zveřejní seznam přijatých uchazečů do 8 kalendářních

dnů po dni konání řádného termínu jednotné

přijímací zkoušky. Nepřijatým uchazečům

nebo zákonným zástupcům nepřijatých nezletilých

uchazečů ředitel školy odešle rozhodnutí o nepřijetí.

Ředitel školy dále zveřejní výsledky hodnocení

prvního a posledního přijatého uchazeče v anonymizované

podobě. V případě náhradního termínu se

postupuje obdobně s tím, že ředitel ukončí hodnocení

přijímacího řízení a zveřejní seznam přijatých

uchazečů do 4 kalendářních dnů po dni konání náhradního

termínu jednotné přijímací zkoušky.

§ 17

V oborech vzdělání, ve kterých se podle školského

zákona nekoná jednotná přijímací zkouška

a střední škola nekoná ani školní přijímací zkoušku,

zveřejní ředitel školy seznam přijatých uchazečů

a nepřijatým uchazečům nebo zákonným zástupcům

nepřijatých nezletilých uchazečů odešle rozhodnutí

do 5 pracovních dnů ode dne ukončení hodnocení,

nejpozději však do 8 kalendářních dnů po dni pro

konání řádného termínu jednotné přijímací zkoušky.

§ 18

Proti rozhodnutí ředitele školy o žádosti o přijetí

ke vzdělávání na střední školu není odvolání přípustné.

§ 19

Právní úprava o zápisovém lístku podle § 60g

školského zákona se použije obdobně s tím, že uchazeč

nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče svůj

úmysl vzdělávat se v dané střední škole potvrdí odevzdáním

nebo odesláním zápisového lístku řediteli

školy, který rozhodl o jeho přijetí ke vzdělávání,

a to nejpozději do 5 pracovních dnů po nejzazším

termínu pro zveřejnění seznamu přijatých uchazečů,

a s tím, že uchazeč může uplatnit zápisový lístek

opakovaně i tehdy, pokud je přijat na základě nového

rozhodnutí vydaného podle správního řádu.

ČÁST TŘETÍ

MATURITNÍ ZKOUŠKA

§ 20

Maturitní zkouška bude zahájena nejdříve

21 dnů po obnovení možnosti osobní přítomnosti

žáků na středním vzdělávání ve škole, nejpozději

však do 30. června 2020.

§ 21

Maturitní zkoušku může konat žák, který podal

přihlášku k maturitní zkoušce podle školského zákona,

nebo ten, kdo podal přihlášku k náhradní nebo

opravné zkoušce.

§ 22

Maturitní zkouška se skládá ze zkoušek ze zkušebních

předmětů společné části podle § 78 a zkoušek

profilové části podle § 79 školského zákona s tím, že

ve společné části se zkouška ze zkušebního předmětu

český jazyk a literatura a cizí jazyk neskládá

z dílčí zkoušky konané formou písemné práce.

§ 23

Žák koná maturitní zkoušku ze zkoušek, které

uvedl v přihlášce k maturitní zkoušce.

§ 24

Rozsah vědomostí a dovedností, které mohou

být ověřovány zkouškami společné části maturitní

zkoušky, vyplývá z katalogů, které byly vydány podle

§ 78a školského zákona.

§ 25

(1) Zpracování a centrální vyhodnocení výsledků

zkoušek společné části maturitní zkoušky,

s výjimkou dílčích zkoušek konaných formou ústní,

zajišťuje Centrum.

(2) Profilovou část maturitní zkoušky a ústní

zkoušku společné části vyhodnocuje škola.

Strana 1080 Sbírka zákonů č. 135 / 2020 Částka 48

§ 26

V případě maturitní práce a její obhajoby před

zkušební komisí a praktické zkoušky může ředitel

školy stanovit náhradní způsob jejího konání a hodnocení.

S náhradním způsobem konání a hodnocení

maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí

nebo praktické zkoušky seznámí ředitel školy žáka

s dostatečným předstihem před jejím konáním.

§ 27

V případě, že žák povinnou zkoušku společné

části nebo profilové části maturitní zkoušky vykonal

neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše

dvakrát z každé zkoušky. V případě, že žák

vykonal neúspěšně nepovinnou zkoušku, opravnou

zkoušku nekoná. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví

a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do

3 pracovních dnů od termínu konání zkoušky řediteli

školy, má právo konat náhradní zkoušku. Nedodržení

stanovené lhůty může v závažných případech

ředitel školy prominout. Konáním náhradní

zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou

zkoušku. Koná-li žák opravnou nebo náhradní

zkoušku, koná pouze tu část zkoušky, v níž neuspěl

nebo ji nekonal. Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné

omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo

pokud byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako

by zkoušku vykonal neúspěšně.

§ 28

První opravná a náhradní zkouška maturitní

zkoušky se koná v podzimním zkušebním období.

Ustanovení tohoto zákona pro podobu maturitní

zkoušky se pro první opravnou nebo náhradní

zkoušku použijí obdobně.

§ 29

(1) Na průběh dílčí zkoušky konané ústní formou

a zkoušky profilové části maturitní zkoušky se

ustanovení § 80a odst. 1, 2 a 4 školského zákona

použijí obdobně.

(2) Ustanovení § 81 odst. 6 školského zákona

platí obdobně.

§ 30

Právní úprava podmínek ukončování vzdělávání

pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami podle

školského zákona se použije obdobně.

§ 31

Právní úprava podmínek a způsobu konání

zkoušky z českého jazyka a literatury pro osoby

podle § 20 odst. 4 školského zákona se použije obdobně.

§ 32

(1) Ustanovení § 82 odst. 1, 2 a 4 školského

zákona se použijí obdobně s tím, že opakování

zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané

formou vypracování maturitní práce a její obhajoby

před zkušební komisí se koná v následujícím zkušebním

období. Jinak se ustanovení tohoto zákona pro

podobu opakované zkoušky použijí obdobně.

(2) Žádost o přezkum lze podat krajskému

úřadu nebo ministerstvu do 20 dnů po dni konání

poslední části maturitní zkoušky.

§ 33

Na veřejnost konání maturitní zkoušky se ustanovení

školského zákona použijí obdobně.

§ 34

Časové schéma konání maturitní zkoušky vyhlásí

ministerstvo a zveřejní je na svých internetových

stránkách.

ČÁST ČTVRTÁ

VYKONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY

NÁHRADNÍM ZPŮSOBEM

§ 35

(1) V případě, že nebude k 1. červnu 2020 obnovena

osobní přítomnost žáků na středním vzdělávání

ve škole, maturitní zkoušku vykoná úspěšně

ten, kdo ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona je

žákem posledního ročníku střední školy oboru

vzdělání s maturitní zkouškou, podal přihlášku k maturitní

zkoušce a prospěl na konci prvního pololetí

posledního ročníku, a ten, kdo podal přihlášku

k opravné nebo náhradní zkoušce.

Částka 48 Sbírka zákonů č. 135 / 2020 Strana 1081

(2) Žákovi, který nebyl v prvním pololetí posledního

ročníku hodnocen nebo neprospěl, škola

umožní před hodnocením maturitní zkoušky komisionální

přezkoušení. Podle výsledků přezkoušení

upraví škola hodnocení v příslušném předmětu na

vysvědčení. Pokud žák nevykonal komisionální přezkoušení

úspěšně, platí, že na konci prvního pololetí

posledního ročníku neprospěl.

(3) Hodnocení maturitní zkoušky bude vycházet

z hodnocení žáka z předmětů, které jsou obsahově

shodné nebo mají přímou vazbu na zkušební

předměty či zkoušky maturitní zkoušky, a to průměrem

za 3 poslední vysvědčení, ve kterých byl

v těchto předmětech hodnocen. Do těchto vysvědčení

se nezapočítá vysvědčení za druhé pololetí posledního

ročníku; to se netýká opravné a náhradní

zkoušky nebo opakování zkoušky konané náhradním

způsobem. Ustanovení § 81 odst. 6 školského

zákona platí přiměřeně i zde.

(4) Vykonání maturitní zkoušky náhradním

způsobem provádí škola.

(5) Žákovi, který vykoná maturitní zkoušku

náhradním způsobem, se umožní na jeho žádost v následujícím

zkušebním období konaném podle školského

zákona konání maturitní zkoušky.

(6) V případě vykonání maturitní zkoušky náhradním

způsobem se přezkoumání průběhu a výsledků

maturitní zkoušky nepřipouští.

ČÁST PÁTÁ

ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA

§ 36

Závěrečná zkouška bude zahájena nejdříve

21 dnů po obnovení možnosti osobní přítomnosti

žáků na středním vzdělávání ve škole, a nejpozději

do 30. června 2020. Konkrétní termín stanoví ředitel

školy.

§ 37

Závěrečnou zkoušku může konat žák, který je

ke dni účinnosti tohoto zákona žákem posledního

ročníku střední školy oboru vzdělání, který se ukončuje

závěrečnou zkouškou, nebo ten, který je oprávněn

konat náhradní nebo opravnou zkoušku.

§ 38

Na průběh závěrečné zkoušky se § 74 odst. 1, 3

a 5 až 10 školského zákona použijí obdobně s tím, že

tam stanovené termíny se nepoužijí.

§ 39

V případě, že žák zkoušku, která je součástí závěrečné

zkoušky, vykonal neúspěšně, může konat

opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé

zkoušky. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví a svou

nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních

dnů od konání zkoušky předsedovi zkušební

komise nebo nekoná závěrečnou zkoušku z důvodu

neukončení posledního ročníku vzdělávání, má

právo konat náhradní zkoušku v termínu stanoveném

zkušební komisí. Nedodržení stanovené lhůty

může v závažných případech předseda zkušební komise

prominout. Konáním náhradní zkoušky není

dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku. Jestliže

se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil,

jeho omluva nebyla uznána nebo pokud byl ze

zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku

vykonal neúspěšně. Ustanovení tohoto zákona pro

podobu závěrečné zkoušky se pro první opravnou

nebo náhradní zkoušku použijí obdobně.

§ 40

V případě praktické zkoušky může ředitel školy

stanovit náhradní způsob jejího konání a hodnocení.

S náhradním způsobem konání a hodnocení praktické

zkoušky seznámí ředitel školy žáka s dostatečným

předstihem před jejím konáním.

§ 41

(1) Přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné

zkoušky konají krajské úřady. Ustanovení § 82

odst. 1 a 4 školského zákona se použijí obdobně.

Jinak se ustanovení tohoto zákona pro podobu opakované

zkoušky použijí obdobně.

(2) Žádost o přezkum lze podat krajskému

úřadu do 20 dnů po dni konání poslední části závěrečné

zkoušky.

Strana 1082 Sbírka zákonů č. 135 / 2020 Částka 48

ČÁST ŠESTÁ

VYKONÁNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY

NÁHRADNÍM ZPŮSOBEM

§ 42

(1) V případě, že nebude k 1. červnu 2020 obnovena

osobní přítomnost žáků na středním vzdělávání

ve škole, závěrečnou zkoušku vykoná ten, kdo

ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona je žákem posledního

ročníku střední školy oboru vzdělání, který

se ukončuje závěrečnou zkouškou, a prospěl na

konci prvního pololetí posledního ročníku, nebo

ten, kdo koná opravnou nebo náhradní zkoušku.

(2) Žákovi, který nebyl v prvním pololetí posledního

ročníku hodnocen nebo neprospěl, škola

umožní před hodnocením závěrečné zkoušky komisionální

přezkoušení. Podle výsledků přezkoušení

upraví škola hodnocení v příslušném předmětu na

vysvědčení. Pokud žák nevykonal komisionální přezkoušení

úspěšně, platí, že na konci prvního pololetí

posledního ročníku neprospěl.

(3) Hodnocení závěrečné zkoušky bude vycházet

z hodnocení žáka z předmětů, které jsou obsahově

shodné nebo mají přímou vazbu na zkušební

předměty či zkoušky závěrečné zkoušky, a to průměrem

za 3 poslední vysvědčení, ve kterých byl

v těchto předmětech hodnocen. Do těchto vysvědčení

se nezapočítá vysvědčení za druhé pololetí posledního

ročníku; to se netýká opravné a náhradní

zkoušky konané náhradním způsobem.

(4) Vykonání závěrečné zkoušky náhradním

způsobem provádí škola.

(5) V případě vykonání závěrečné zkoušky náhradním

způsobem se přezkoumání průběhu a výsledků

závěrečné zkoušky nepřipouští.

ČÁST SEDMÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 43

(1) Žák základní školy, který se účastní přijímacího

řízení na střední školu, je považován za žáka

základní školy do dne právní moci rozhodnutí ředitele

školy o žádosti o přijetí ke vzdělávání na střední

školu; nebyl-li přijat, je považován za žáka školy

nejméně do 30. června 2020, a byl-li přijat, je považován

za žáka školy nejméně do 31. srpna 2020.

(2) Žák v konzervatoři v posledním ročníku

studia je považován za žáka konzervatoře do dne

konání absolutoria.

(3) Student vyšší odborné školy v posledním

ročníku studia je považován za studenta vyšší odborné

školy do dne konání absolutoria.

§ 44

(1) Žák vykoná úspěšně maturitní zkoušku

nebo závěrečnou zkoušku, pokud úspěšně vykoná

všechny zkoušky, které jsou její součástí.

(2) Žák přestává být žákem školy dnem následujícím

po dni, kdy vykonal úspěšně nebo neúspěšně

maturitní zkoušku nebo závěrečnou zkoušku.

(3) Pokud se poslední zkouška maturitní

zkoušky nebo závěrečné zkoušky konala do

30. června 2020 a žák maturitní nebo závěrečnou

zkoušku nevykonal úspěšně, přestává být žákem

školy 30. června 2020.

(4) Žák, který nevykonal komisionální přezkoušení

podle § 35 nebo 42 úspěšně nebo se k němu

nedostavil, přestává být žákem školy dnem následujícím

po dni konání komisionálního přezkoušení,

nejdříve však 30. června 2020.

(5) Žák podle odstavce 4 může do 5 pracovních

dnů ode dne, kdy přestal být žákem školy, požádat

ředitele školy o umožnění opakování posledního

ročníku. Ředitel školy takové žádosti vyhoví.

§ 45

Před zahájením maturitní zkoušky může ředitel

školy vyhlásit až 5 vyučovacích dnů volna k přípravě

na konání maturitní zkoušky.

§ 46

Před zahájením závěrečné zkoušky může ředitel

školy vyhlásit až 4 vyučovací dny volna k přípravě

na závěrečnou zkoušku.

§ 47

Pravidla o zveřejnění seznamu přijatých uchazečů

podle § 183 odst. 2 školského zákona se použijí

obdobně.

Částka 48 Sbírka zákonů č. 135 / 2020 Strana 1083

§ 48

Ustanovení tohoto zákona o přijímacím řízení

se použijí i pro přijímací řízení do nástavbového

studia podle školského zákona.

§ 49

Na informace veřejně nepřístupné a povinnost

zachovávat mlčenlivost a na poskytování informací

žadatelům o informace podle zvláštního zákona se

přiměřeně použijí ustanovení školského zákona.

§ 50

Na účast členů ve zkušební komisi se použijí

ustanovení školského zákona obdobně.

§ 51

Podrobnosti o průběhu a vyhodnocení přijímací

zkoušky, maturitní zkoušky, závěrečné zkoušky

včetně maturitní zkoušky a závěrečné zkoušky vykonané

náhradním způsobem a podrobnosti o pravidlech

pro přijímací řízení stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 52

Správní řád se nevztahuje na rozhodování o přezkoumání

průběhu a výsledků závěrečné a maturitní

zkoušky, na vyloučení žáka ze zkoušky zadavatelem

nebo vykázání osoby z učebny zadavatelem a na vyloučení

žáka ze závěrečné zkoušky.

§ 53

Ustanovení školského zákona se nepoužijí, nestanoví-

li tento zákon jinak.

ČÁST OSMÁ

ÚČINNOST

§ 54

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Vondráček v. r.

Zeman v. r.

Babiš v. r.

Strana 1084 Sbírka zákonů č. 135 / 2020 Částka 48

136

ZÁKON

ze dne 25. března 2020

o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku

na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti

s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

(1) Osoby samostatně výdělečně činné nejsou

povinny platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění

a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

(dále jen „záloha na pojistné“) za kalendářní měsíce

v období březen až srpen 2020. Byla-li záloha na

pojistné zaplacena za některý kalendářní měsíc tohoto

období, použije se na úhradu splatných závazků

a poté záloh na pojistné na další kalendářní

měsíce roku 2020.

(2) Pojistné na důchodové pojištění a příspěvek

na státní politiku zaměstnanosti stanovené z vyměřovacího

základu za rok 2020 se snižuje za každý kalendářní

měsíc, v němž byla aspoň po část měsíce

vykonávána v období uvedeném v odstavci 1 samostatná

výdělečná činnost, o částku

a) 2 544 Kč, jde-li o osoby samostatně výdělečně

činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou

činnost,

b) 1 018 Kč, jde-li o osoby samostatně výdělečně

činné vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou

činnost.

§ 2

(1) Pro účely § 11 odst. 3 zákona o důchodovém

pojištění se zálohy uvedené v § 1 odst. 1 považují

za zaplacené.

(2) Pro účely stanovení osobního vyměřovacího

základu se u osob samostatně výdělečně činných

vykonávajících hlavní samostatnou výdělečnou

činnost považují kalendářní měsíce v období březen

až srpen 2020, za které nebyly povinny platit zálohy

na pojistné podle § 1 odst. 1, za vyloučenou dobu.

§ 3

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Vondráček v. r.

Zeman v. r.

Babiš v. r.

Částka 48 Sbírka zákonů č. 136 / 2020 Strana 1085

137

ZÁKON

ze dne 25. března 2020

o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

(1) Subjekt evidence tržeb není povinen plnit

povinnosti podle zákona upravujícího evidenci tržeb

s výjimkou povinnosti zacházet s autentizačními

údaji, certifikátem pro evidenci tržeb a blokem účtenek

tak, aby předešel jejich zneužití, do dne ukončení

nouzového stavu vyhlášeného dne 12. března

2020.

(2) Subjekt evidence tržeb není povinen plnit

podle zákona upravujícího evidenci tržeb evidenční

povinnost a povinnost umístit informační oznámení

v období 3 měsíců ode dne ukončení nouzového

stavu vyhlášeného dne 12. března 2020.

§ 2

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Vondráček v. r.

Zeman v. r.

Babiš v. r.

Strana 1086 Sbírka zákonů č. 137 / 2020 Částka 48

Částka 48 Sbírka zákonů 2020 Strana 1087

originál textu zde: sb048 20